Mesicek, pekny mladenec,
s jemne zarici lici,
obleta Zemi panenku
jak holub holubici.
Kdyz ji hled jeho polibi,
zvlni se nadra jeji,
ohen se vnitrni rozkypi
a rty se zarem chveji.
Prece se vecne upejpa,
ret jeji vzdy zas chladne,
stoudne si vede vpovzdali -
a Mesic schne a vadne.
Znej ty panenky jako ja,
budes si vest jinace:
ve dne se kazda upejpa -
a v noci blahem place.
Panenka Zem po celou noc
hledi k tve slicne tvari -
k ranu je plno rosnych slz
jak divcim po polstari.
Jan Neruda
http://www.poemhunter.com/poem/p-sne-kosmick-15/
